Masážní oleje
Historie masážním olejů sahá až k začátkům prvních civilizací. Byly objeveny v mnoha rostlinách nebo plodech. Jedná se o látky na bázi oleje, které se získávaly odkapáváním z rostlin nebo lisováním. Lisovaly se květy rostlin, jejich kořeny nebo plody. Starověcí Řekové se světu chlubili svým olivovým olejem, Egypťané měli datlový a Féničané fíkový.
Všechny oleje mají jedno společné. Jejich hlavním účelem je sloužit jako médium pro masáž. Zatímco u masážních gelů je masáž pouze prostředek, jak gel vmasírovat do pokožky (dostat do tkáně), u masážních olejů je hlavním výsledkem samotná masáž a její pocity z ní. Olejová struktura umožňuje příjemné pohyby rukou maséra po partiích masírovaného. Přídavné látky použité v masážních olejích se výrazným způsobem neliší od těch, které se používají do masážních gelů, ale jejich koncentrace je v olejích poměrně nižší. Léčivé nebo hojivé účinky jsou zde až na druhém místě, protože to hlavní (stimulace, prokrvování a uvolňování svalstva) zde vykonává masér. V masážních olejích se také vyskytuje méně kombinací léčivých nebo aromatických látek než v gelech. Obvykle se jedná o jednu složku, která způsobuje charakteristickou vůni i vlastnosti gelu. Mnohem více se pro masážní oleje používá extrakt z ovoce (ananas, citron, broskev, třešeň,...), vzácných rostlin (aloe vera, vanilka, eukalypt, skořice, jasmín,...) a jader (mandle, dýně, hrozny,...). Některé masážní oleje se v kombinaci s vodou používají i do vonných lamp, pod které zapálíme čajovou svíčku, což jemně roznese vůni oleje po celé místnosti a zpestří tak prožitek z masáže.